Český jazyk a literatura - ústní zkouška

• Jak bude vypadat zadání ústní zkoušky z českého jazyka?
  Zadání bude mít formu pracovních listů a žák si bude losovat jedno z 20 zadání (v základní úrovni obtížnosti), resp. 30 zadání (ve vyšší úrovni obtížnosti). Pracovní listy jsou založeny na titulech umělecké literatury, jejichž seznam připraví škola na základě obecné centrální metodiky. Nebudou tedy vydány žádné centrální seznamy. Postup bude následující:

1. škola připraví podle stanovených kritérií (obsažených v katalozích) seznam nejméně 40 (pro základní úroveň) a nejméně 105 (pro vyšší úroveň) titulů umělecké literatury a zveřejní je;
2. každý žák si v předstihu vybere z těchto titulů právě 20 (základní úroveň), resp. 30 (vyšší úroveň);
3. škola pak připraví pro tituly, které si žáci vybrali, zadání ústní zkoušky, tj. pracovní listy;
4. žák si vylosuje jedno ze svých 20, resp. 30 zadání, tedy pracovní list, a bude mít 20 minut na přípravu;
5. samotná zkouška bude trvat 15 minut a žák při ní bude postupovat podle struktury zkoušky obsažené v pracovním listu.
    

• Platí ještě centrální kánon literárních děl?
  Kánon literatury přestal platit s aktualizací katalogů požadavků ke zkoušce z českého jazyka a literatury. Dle nových katalogů (schválených MŠMT v březnu 2008) sestavuje seznam literárních děl sama škola.
   
• Nakolik je závazný počet literárních děl u jednotlivých období pro vyšší úroveň maturitní zkoušky z ČJL? Uvádíte všude po 15, což je např. pro téma Světová a česká poezie 20. a 21. století poměrně dost. Musí se tento poměr zachovávat?
  Metodické tabulky k tvorbě školního seznamu, které jsou obsaženy v katalozích a vyvěšeny na webu, jsou závazné. Při tvorbě školního seznamu literárních děl je nutné minimální počty děl pro jednotlivé oblasti výběru dodržet.
   
• Pro základní úroveň je celkový počet titulů 40 a pro vyšší 105. Jsou tyto počty závazné, nebo je lze překročit? V požadavcích je sice uvedeno, že počty jsou minimální a nemusí se shodovat se skutečným stavem, ale to vyplývá pro jednotlivé kategorie a jednotlivá období, ne pro celkový počet titulů (v případě vyšší úrovně). Celkový počet titulů tedy musí být zachován a je závazný?
  Celkový počet titulů 40 pro základní úroveň obtížnosti a 105 pro vyšší úroveň lze samozřejmě překročit. Počet nabízených literárních děl v jednotlivých oblastech výběru se může lišit, ale musí se dodržet katalogem určená minimální nabídka počtu literárních děl. Horní hranice počtu literárních děl není stanovena. Žáci určitě uvítají širší nabídku. Pro učitele to ovšem znamená větší nároky na přípravu pracovních listů. Škola však bude moci využít banku pracovních listů CERMATu.
   
• Dokdy musí škola zveřejnit seznam literárních děl?
  Škola má povinnost zveřejnit školní seznam literárních děl nejpozději 30. září příslušného školního roku. Na základě tohoto seznamu si žák vybere 20 děl v základní úrovni nebo 30 děl v případě vyšší úrovně. Tento seznam literárních děl určí seznam zadání, z něhož bude žák losovat zadání své ústní zkoušky. Termín odevzdání žákova seznamu literárních děl je do 31. března příslušného školního roku.
   
• Mohou žáci používat při ústní zkoušce čtenářský deník?
  Čtenářský deník u ústní zkoušky z ČJL povolen není.
   
• Může žák do svého seznamu literárních děl zařadit více děl od jednoho autora?
  Ano, pokud dodrží kritéria výběru stanovená v katalogu požadavků a pokud to umožňuje nabídkový seznam školy, může žákův seznam obsahovat více děl od jednoho autora.
   
• Struktura zkoušky u pracovních listů musí být vždy rozpracovaná?
  Ne, nemusí. Dvě varianty – obecná a rozpracovaná struktura zkoušky – jsou pomocným nástrojem pro učitele při zkoušení, případně pro maturanta při jeho přípravě na potítku. Je rozhodnutím každého zkoušejícího, která varianta je mu bližší a kterou si zvolí. Jinými slovy, záleží na každém zkoušejícím, zda povede zkoušku podle struktury zkoušky rozpracované do libovolné úrovně podrobnosti, nebo zda raději použije pouze obecnou strukturu zkoušky. Podstatné je, aby vedl zkoušku způsobem, který zajistí jemu i přísedícímu dostatek informací pro hodnocení žákova výkonu u zkoušky.
   
• Kdy konkrétně budeme mít k dispozici pracovní listy z banky pracovních listů?
  Banka pracovních listů školám je zpřístupněna od července 2009 v IS CERTIS v záložce Knihovna obecná.
   
• Budou mít k pracovním listům přístup všichni učitelé maturitních předmětů?
  K pracovním listům bude autorizovaný přístup pro ředitele školy nebo jím pověřené osoby.
   
• Bude k pracovním listům k dispozici i správné řešení?
  Ne, povaha ústní zkoušky neumožňuje jediné správné řešení.
   
• Jak budou pracovní listy vlastně vypadat?
  Pracovní listy v bance pracovních listů mohou mít v zásadě dvojí podobu:
  a) umělecký + neumělecký výňatek + obecná struktura zkoušky (určen tedy k dopracování podle vlastního uvážení);
  b) umělecký + neumělecký výňatek + rozpracovaná obecná struktura zkoušky (hotový pracovní list).
  Ukázky pracovních listů jsou k dispozici ke stažení v sekci Pracovní listy.
   
• Z jakých hledisek může učitel výňatky rozebírat?
  Záleží na jeho rozhodnutí, závazné je dodržení struktury zkoušky.
   
• Budou moci učitelé do pracovních listů do rámečku Obecná struktura ústní zkoušky uvést některé otázky či body, aby si je žák mohl na potítku připravit?
  Ano, navíc pro zjednodušení přípravy pracovních listů bude k dispozici šablona.
   
• Budou moci jednotliví vyučující obměnit některé tituly podle svého, přičemž by ve škole existoval jeden centrální seznam, který by působil jako výchozí materiál pro všechny? Nebo je závazný jeden seznam?
  Seznam literárních děl, z něhož žák vybírá, sestavuje škola. Záleží tedy na škole, jestli udělá jeden seznam pro všechny, nebo zvláštní seznam pro každou maturitní komisi. Dlužno dodat, že v druhém případě porostou nároky na počty potřebných pracovních listů.
   
• Může být jednou losovaný pracovní list znovu použit?
  Ano, ale nikoli ve stejném dni.
   
• Kolik tedy mají vyučující dělat pracovních listů?
  Musí být připraven alespoň jeden pracovní list pro každé literární dílo, které se vyskytuje v žákovských seznamech literárních děl. Horní hranice není omezena. Prakticky to tedy znamená, že například v případě, kdy se určité konkrétní dílo vyskytuje v každém žákovském seznamu, lze zvládnout z hlediska školy celou ústní zkoušku s jedním pracovním listem (podle vyhlášky se nesmí pracovní list losovat dvakrát v jednom dni). Nebo je např. možné připravit tolik pracovních listů k jednomu dílu, kolikrát se dané dílo v žákovských seznamech vyskytuje.
   
• Je při ústní zkoušce lepší dát žákovi prostor k vlastní prezentaci, nebo se ho radši ptát?
  Záleží zcela na zkoušejícím, jakým způsobem povede zkoušku. Základem je, aby vedl zkoušku způsobem, který zajistí jemu i přísedícímu (tedy oběma hodnotitelům) dostatek informací pro hodnocení žákova výkonu u zkoušky. Žádoucí samozřejmě je, aby maturant dostal maximum prostoru k vyjádření.
   
• Co je vlastně porovnání uměleckého a neuměleckého textu?
  To záleží opět na zkoušejícím, resp. na autorovi pracovního listu, který výňatky do pracovního listu vybírá už s nějakou konkrétní představou, jakou souvislost a jakými cestami chce s maturantem u zkoušky hledat.
   
• Po výkonu žáka následuje 5 minut pro hodnotitele. Znamená to, že během této doby musí hodnotitelé navrhnout výslednou známku?
  Především – nenavrhuje se žádná známka. Výsledek hodnocení žákova výkonu u ústní zkoušky má podobu určité bodové hodnoty, resp. procentuální úspěšnosti. Známka se objevuje až na maturitním vysvědčení, a to jako celkový výsledek komplexní zkoušky. Není nutné, aby se zkoušející a přísedící domluvili hned v těchto pěti minutách, čas na domluvu mají až do začátku porady zkušební maturitní komise. Zároveň je možné, že se zkoušející s přísedícím domluví na shodě hodnocení už ve vymezených pěti minutách.
   
• Co když část maturitní komise nesouhlasí s bodovým ohodnocením výkonu žáka, které navrhli hodnotitelé ústní zkoušky?
  Nastane-li situace, kdy některý z dalších členů zkušební maturitní komise vyjádří pochybnosti o hodnocení žákova výkonu dvěma češtináři (tedy konsensuálním návrhem zkoušejícího a přísedícího), uplatňuje se v plné míře princip zakotvený ve vyhlášce − o hodnocení ústní zkoušky rozhoduje zkušební maturitní komise hlasováním.
   
• Jak mají učitelé postupovat při hodnocení ústní zkoušky během stanovených 5 minut? Musí odejít z místnosti, kde se zkouší?
  Vyhláškou to není upraveno, postup závisí na domluvě obou hodnotitelů.
   
• Proč si musí každý učitel dělat vlastní pracovní listy?
  Pracovní listy si každý vyučující sám dělat nemusí. Už v katalozích požadavků pro obě úrovně obtížnosti je uvedeno, že pracovní listy připravuje příslušná předmětová komise školy, nikoli tedy každý vyučující sám za sebe. Při vývoji pracovních listů lze navíc využít banku pracovních listů CERMATu (viz výše).
   
• Můžeme nějak měnit pracovní listy z banky?
  Ano, pracovní listy z banky pracovních listů lze přizpůsobovat potřebám jednotlivých škol.
  Potřebovali bychom pro některé žáky zvětšit písmo v pracovních listech. Když při vývoji pracovního listu použijeme písmo velikosti 16, vejde se na jednu stránku příliš málo textu. Přitom podle pravidel uvedených v katalogu nesmíme na základní úrovni jednu stranu překročit.
  Pravidla pro vývoj pracovních listů, která jsou uvedena v obou katalozích (Times New Roman, velikost 11, jednoduché řádkování) jsou měřítkem pro stanovení rozsahu, nikoli závaznou normou. Není povinnost toto nutně zachovat na pracovním listu, klidně lze psát např. písmem Arial, velikost 12. Takže pokud chcete používat jiné písmo jiné velikosti, můžete, jen je třeba pohlídat, aby při převodu do Times New Roman, velikost 11, jednoduché řádkování rozsah pracovního listu odpovídal pravidlům uvedeným v katalozích.
   
• Když rozpracujeme strukturu zkoušky, zbývá málo místo na samotné výňatky. Máme tedy raději používat jen obecnou strukturu zkoušky?
  Maximální rozsah je stanoven pro oba výňatky, struktura zkoušky se do rozsahu nezahrnuje. Není třeba používat obecnou, tedy nerozpracovanou, strukturu zkoušky jen proto, že by se všechno nevešlo na jednu stranu.
   
• Po kolika letech můžeme pracovní listy použít u maturity znovu?
  Opakované použití pracovního listu v dalších letech není nikterak vymezeno, záleží na každé konkrétní škole, jak si toto stanoví. Jen je třeba upozornit na dodržení podmínky, že pracovní list žák dostává až po vylosování zadání.
   
• Proč jste zrušili kánon? Aspoň bylo jasné, které knihy si máme přečíst a zkoušet.
  Vůči centrálně stanovenému kánonu se krátce po jeho zveřejnění zdvihla vlna odporu zejména v řadách vyučujících češtiny, navíc byla role kánonu ve sdělovacích prostředcích doslova démonizována. Proto jsme od této myšlenky ustoupili, v současné době si de facto každá škola vytváří vlastní maturitní kánon sama. Jediným mantinelem jsou kritéria pro výběr maturitních zadání k ústní zkoušce, která jsou uvedena v katalozích.
   
• Proč se píše o tom, že ústní zkouška bude objektivní, když to není pravda?
  Ústní zkouška skutečně nemůže dosáhnout objektivity didaktického testu. To vylučuje samotná podstata ústní zkoušky. Nicméně ústní zkouška bude zcela jistě objektivnější ve srovnání se současným stavem: struktura zkoušky, dva certifikovaní hodnotitelé i jednotná metodika (kritéria hodnocení) k tomu zcela jistě povedou.
   
• Jak je to s uplatněním úrovní B1 a B2 Evropského referenčního rámce u češtiny?
  Evropský referenční rámec se uplatňuje u zkoušek z cizích jazyků, na maturitní zkoušku u českého jazyka a literatury tento dokument žádný vliv nemá.
   
• Můžeme nějak ovlivnit podobu pracovních listů v bance?
  Banku pracovních listů může ovlivnit každý, kdo by se chtěl jako autor pracovních listů podílet na vývoji listů do banky. Pracovní listy ale nejsou do banky zařazovány automaticky, každý pracovní list je podroben procesu revize, resp. oponentury.
   
• Proč neudělá všechny pracovní listy CERMAT? Školy by měly méně práce.
  Že by školy měly méně práce, je fakt. Jenže kdyby byl CERMAT jediným autorem pracovních listů, byly by tím zcela eliminovány rámcové i školní vzdělávací programy, resp. jejich působnost ve vztahu nejen ke zkušebnímu předmětu český jazyk a literatura, ale v konečném důsledku i ve vztahu k předmětu vyučovanému/předmětům vyučovaným. Banka pracovních listů by se tak stala velice účinnou brzdou kurikulární reformy v oblasti jazykového vzdělávání. Současný systém vývoje pracovních listů je nastaven tak, že se v něm při zachování základních jednotících prvků mohou uplatnit specifické potřeby češtinářů, vyplývající z konkrétních dokumentů a podmínek výuky dané školy.
   
• Co když žák odevzdá seznam literárních děl, který nebude odpovídat kritériím pro výběr zadání?
  V takovém případě by měl ředitel školy žáka vyzvat k nápravě.
   
• Žák předvedl skvělý výkon a po 12 minutách zkoušky není žádný důvod zkoušku protahovat. Můžeme o tyto tři ušetřené minuty zkrátit čas na přípravu žákovi na potítku a začít jej zkoušet dříve?
  Zatímco ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut (zkoušku lze tedy ukončit dříve), příprava žáka k ústní zkoušce trvá 20 minut. Takže přípravu žáka na potítku krátit nelze.