Charakteristika zkoušky
Maturitní zkouška ze zkušebního předmětu občanský a společenskovědní základ je odvozena:
- v základní úrovni obtížnosti od vyučovacích předmětů občanská výchova, výchova k občanství, občanská nauka apod.,
- ve vyšší úrovni od vyučovacího předmětu základy společenských věd.
Hlavním cílem maturitní zkoušky v základní úrovni obtížnosti je ověřit, jak je žák připraven z hlediska sociálního, politického, hospodářského a právního na život v dnešní společnosti. Prověřuje, jak žák dovede vnímat sociální procesy ve svém životě a aspekty mezilidských vztahů a především jak umí zužitkovat získané znalosti a dovednosti při řešení konkrétních situací. Maturitní zkouška v této úrovni obtížnosti není zaměřena na hluboké teoretické znalosti. Je zaměřena na znalosti a dovednosti považované za základní výbavu člověka na počátku 21. století, jež tvoří tzv. občanskou gramotnost.
Hlavním cílem zkoušky na vyšší úrovni obtížnosti je prověřit znalosti a dovednosti z vybraných oborů společenských věd a filozofie z hlediska:
- životní praxe,
- teoretické orientace.
V případě výběru zkoušky z občanského a společenskovědního základu ve vyšší úrovni se u žáka předpokládá zvýšený zájem o společenskovědní obory. Maturant má prokázat připravenost nejen na odpovědný veřejný i soukromý život, ale zejména ke studiu společenských věd na vysokých školách.
Zkušební předmět občanský a společenskovědní základ se vyznačuje širokou diferenciací. Žákům je předkládán jako průřez vybranými společenskými vědami, jako je politologie, právo, mezinárodní vztahy, ekonomie, sociologie, psychologie, filozofie, etika a religionistika. Tematické okruhy katalogu požadavků ke zkoušce z občanského a společenskovědního základu vycházejí ze jmenovaných společenských věd.