Dotazníkové šetření
Výzkum názorové hladiny vybraných cílových skupin
Nová maturita – názory ředitelů, učitelů a žáků SŠ s maturitou:
V průběhu roku 2008 a v lednu a únoru 2009 provedla agentura STEM/MARK na základě zadání Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání šetření názorů a úrovně informovanosti odborné a laické veřejnosti ohledně zavedení nové maturity. Projekt byl realizován v rámci ESF Kvalita I a jemu podobné jsou plánovány i do budoucna v rámci projektu ESF PRO.MZ. Reprezentativního výzkumu se zúčastnili ředitelé (celkem 315), učitelé (2 032) a žáci středních škol ukončených maturitou (11 811) a zároveň široká laická veřejnost (2 013). Dotazníky byly vyplňovány elektronicky a respondent jim věnoval v průměru 20 min.
Cílem projektu je:
- zmapovat souhrn silných a slabých stránek systému nové maturity ve vnímání odborné a zainteresované laické veřejnosti;
- vytipovat rizikové procesní body zavádění systému nové maturity, které by mohly být pro změnu potenciální hrozbou;
- vytipovat komunikační rizika spojená se zaváděním nové maturity;
- provést analýzu výsledků s cílem zjistit míru informovanosti a postoje jednotlivých cílových skupin k nové maturitě;
- zhodnotit dosavadní organizační i komunikační aktivity CERMAT (např. www.novamaturita.cz);
- zmapovat možná rizika realizace nové maturity v praxi z hlediska škol.
Hlavními tématy výzkumu jsou:
- Vztah a postoj k reformě maturitní zkoušky (postoje cílových skupin k reformě maturitní zkoušky)
- Tvorba postojů ke státní maturitě (aspekty ovlivňující názor na reformu, názorové ovlivňování mezi jednotlivými cílovými skupinami, informační zdroje a míra informovanosti respondentů apod.)
- Hodnocení konkrétních aspektů modelu reformní maturity (dvě úrovně obtížnosti, postavení matematiky, komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizích jazyků apod.)
Z názorů ředitelů a učitelů středních škol zakončených maturitou:
Učitelé i ředitelé si myslí, že současná maturitní zkouška je nesrovnatelná (56 % učitelů a 52 % ředitelů).
Reforma maturity je potřebná, pokud usnadní přístup na vysoké školy (30 % učitelů a 36 % ředitelů).
Dvouúrovňový model maturity vnímají jako správný 3/5 ředitelů a učitelů.
47 % ředitelů a ½ učitelů by ponechala matematiku jako volitelný maturitní předmět.
Ředitelé středních škol jsou v odhadech míry neúspěšnosti žáků své školy celkově optimističtější než učitelé.
U ředitelů SŠ převládá (70 %) názor, že budou k výsledkům maturit v případě hodnocení učitelů přihlížet, avšak nebudou toto kritérium přeceňovat. Polovina učitelů se přitom obává, že ředitelé budou výsledky žáků u nových maturit používat při hodnocení práce učitelů, druhá polovina to naopak vítá.
S výrokem „MŠMT dostatečně informuje o nových maturitách“ souhlasí 62 % ředitelů a jen 41 % učitelů. S výrokem „CERMAT dostatečně informuje o nových maturitách“ souhlasí 72 % ředitelů a 57 % učitelů.
Velká většina ředitelů (88 %) i učitelů (71 %) svou informovanost o připravovaných státních maturitách hodnotí jako poměrně dobrou nebo velmi dobrou.
Hlavní přínosy nové maturity vidí ředitelé v možnosti srovnatelnosti výsledků maturity a ve vyšší motivaci žáků ve vztahu k této zkoušce.
Z názorů žáků 2. a 3. ročníků středních škol zakončených maturitou:
Nejčastější názor žáků na současnou podobu maturitní zkoušky zní: „Stávající praxe je v pořádku a je nespravedlivá.“
Žáci jsou k zavedení státní maturity skeptičtí. Za zbytečnou ji považuje 73 % žáků. S ohledem na typ školy považují novou maturitu za užitečnou nejčastěji žáci gymnázií, SOŠ technického zaměření a uměleckých škol.
Povinnými maturitními předměty by podle žáků měly rozhodně být český jazyk a cizí jazyk, nikoliv matematika. Za povinný maturitní předmět by si matematiku zvolila 1/3 žáků, informatiku 37 %.
Za nejdůležitější efekt nové maturity pokládají žáci zjednodušení přijímacích zkoušek na VŠ a získání certifikátu z cizího jazyka, popř. ještě možnost srovnání výsledků.
Vyšší úroveň zkoušky u maturity by si zvolilo 64 % žáků. Nejčastější zvolenou kombinací povinných předmětů je český jazyk a literatura v základní úrovni a cizí jazyk v základní úrovni (35 %).
Z celku 11,8 tis. dotázaných si 75 % žáků bude namísto matematiky jako povinného předmětu volit jazyk, a to hlavně anglický.
Z názorů laické veřejnosti:
O užitečnosti státních maturit je přesvědčeno 45 % dotázaných, 30 % se domnívá, že nová státní maturita je zbytečná. Samotným studentům připadá méně užitečná.
Sedm z deseti dotázaných se domnívá, že se žáci nové maturity obávají. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že z žáků SŠ vyjádřilo obavu celých 88 %.
Tři nejdůležitější efekty, které by státní maturita mohla přinést, jsou:
- Maturita získá na vážnosti a užitečnosti, žáci budou mít motivaci usilovat o dobré výsledky (35 %).
- Pro uchazeče o studium na VŠ odpadnou přijímací zkoušky (33 %).
- Už nebude možné získat maturitní vysvědčení „za nic“ (30 %).