Historie změny maturity
Historie změny maturitní zkoušky
O změně podoby maturitní zkoušky a zavedení tzv. státní maturity se začalo poprvé vážně hovořit v polovině 90. let minulého století (mj. na doporučení OECD). V letech 1997 – 2000 byl na základě odborných diskusí sestaven první model nové maturitní zkoušky, jehož státní část byla pilotována v rámci tzv. Sond MATURANT. K prvnímu pokusu o uzákonění změny maturitní zkoušky došlo v roce 2000 v rámci návrhu školského zákona, který však schválen nebyl.
Změna maturitní zkoušky byla uzákoněna až v roce 2004 novým školským zákonem, podle kterého měla být spuštěna ve školním roce 2007/2008. Schválený model nové maturitní zkoušky se však výrazně lišil od modelu, který byl výsledkem mnohaletých odborných a veřejných diskusí, které probíhaly v letech 1998 – 2001.
V červnu roku 2007 schválila Poslanecká sněmovna novelu školského zákona, kterou odložila start nové maturitní zkoušky na rok 2010. Již při projednávání této novely však bylo zřejmé, že ministerstvo školství v dohledné době zásadně změní model nové maturitní zkoušky. V červnu 2007 byla odstartována odborná diskuse, která trvala 5 měsíců a v listopadu vyústila ve finální podobu upraveného modelu maturitní zkoušky. Krok k jeho uzákonění učinil tehdy nově jmenovaný ministr Ondřej Liška v únoru 2008 předložením vládního návrhu novely školského zákona. Po projednání Poslaneckou sněmovnou i Senátem byl návrh schválen prakticky jednomyslně v květnu 2008. Cílem novely bylo provedení zásadních změn modelu nové maturitní zkoušky tak, aby reforma byla změnou užitečnou a zároveň bezpečně proveditelnou.
V říjnu 2009 byla schválena novela školského zákona, která kodifikuje odklad spuštění nové maturitní zkoušky na rok 2011, tedy o jeden rok. V roce 2011 proběhl první ročník nové maturity.
V listopadu 2011 byla schválena novela školského zákona prodlužující model maturitní zkoušky z roku 2011 na rok 2012. Náběh plného modelu společné části maturity s třemi povinnými zkouškami byl tak odsunut na rok 2013. V souvislosti s novelou školského zákona byla novelizována i tzv. maturitní vyhláška.
V roce 1998 se zdálo, že budeme po Slovinsku druhou postkomunistickou zemí, která přistoupí na všeobecný trend objektivizace maturitních zkoušek. Více než desetileté období přípravných prací však způsobilo, že nás předběhlo Slovensko, Polsko i Maďarsko. I když tato skutečnost nepůsobí na první pohled pozitivním dojmem, má jedno velké plus. Ve všech třech zemích došlo při zavádění „státní“ maturity k závažným chybám a my jsme měli příležitost se z nich poučit.
Paragrafy školského zákona týkající se maturitní zkoušky se zapracovanou novelou naleznete zde.
Změna modelu nové maturity z novely Školského zákona z května 2008
aneb co a jak se změnilo
A. Dvě úrovně obtížnosti – základní a vyšší
Obsah zkoušek v základní úrovni obtížnosti je společným průnikem obsahu osnov všech středoškolských oborů končících maturitní zkouškou. Jinak řečeno, základní úroveň prověřuje to, co je v daném předmětu společné všem maturantům. Každá škola je dle zákona povinna připravit své žáky na úspěšné složení zkoušky v základní úrovni obtížnosti.
Jinak je tomu u vyšší úrovně obtížnosti. Zkoušky ve vyšší úrovni obtížnosti respektují dovednosti a znalosti, které jsou potřebné k pokračování studia na vysoké, popř. vyšší odborné škole.
Úrovně obtížnosti zkoušky z cizího jazyka jsou navíc vázány na mezinárodní klasifikaci jazykových dovedností (SERRJ) tak, že základní úroveň odpovídá úrovni B1 a vyšší úrovni B2.
B. Možnost žáka svobodně si zvolit úroveň obtížnosti
Volba úrovně obtížnosti je na svobodném rozhodnutí žáka bez ohledu na to, na jaké škole nebo jaký obor studuje. Žák volí úroveň obtížnosti u každé povinné zkoušky zvlášť, nikoli pro celou společnou (státní) část maturity. Žák by měl vždy zvážit rizika a přínosy své volby. Při volbě vyšší úrovně obtížnosti je zde vyšší riziko neúspěšnosti, na druhou stranu se však zvyšuje šance přijetí na vysokou školu. Volba vyšší úrovně je totiž obecně chápána jako zájem o další studium na vysoké škole.
D. Komplexní zkouška z českého jazyka a literatury a cizího jazyka
V případě „jazykových“ zkoušek jde reforma maturitní zkoušky dál než u ostatních předmětů. Jde o tzv. komplexní pojetí zkoušek, které je v případě cizích jazyků navíc motivováno záměrem reflektovat mezinárodní standardy jazykových dovedností.
Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka jsou koncipovány jako zkoušky komplexní a obsahují následující dílčí zkoušky:
- didaktický test (centrálně zadávaný, centrálně administrovaný a centrálně vyhodnocovaný); v případě zkoušky z cizího jazyka test obsahuje tzv. poslechový subtest,
- písemná práce (centrálně zadávaná, centrálně administrovaná, vyhodnocovaná školou dle centrálně stanovené metodiky),
- dílčí ústní zkouška (zadávaná, administrovaná a vyhodnocovaná školou dle centrálně stanovené metodiky).
Vzhledem k širokému zapojení škol do realizace dílčích zkoušek (viz body 1 a 3) je součástí přípravy reformy maturitní zkoušky rozsáhlý modul dalšího vzdělávání učitelů.
E. Počet povinných profilových zkoušek není stanoven jednotně
Zákon poskytuje ředitelům škol prostor při koncipování profilové části maturitní zkoušky. Určují nejen obsah a formu profilových zkoušek, ale i jejich počet. Žáci však musí konat nejméně 2 profilové zkoušky, nejvýše pak 3. Tím se například ředitelům škol otevírá možnost v rámci „profilu“ individuálně reagovat na zavedení společné části maturitní zkoušky. Tento model platí do doby, než budou maturovat první žáci, kteří byli od prvního ročníku připravováni dle školních vzdělávacích programů, které vycházejí z rámcových vzdělávacích programů, které počet povinných profilových zkoušek stanoví pro konkrétní obory jednotně. Více čtěte v článku Rámcové vzdělávací programy a profilová část maturitní zkoušky.
F. Náběhová (přechodová) fáze v roce 2011
Start nové maturitní zkoušky proběhne dle zákona ve dvou fázích
- v roce 2011 – tzv. náběhová fáze,
- rok 2012 a dále.
Náběhová fáze obsahovala několik úlev, aby přechod na novou maturitu proběhl plynule a bez větších komplikací a aby všichni zúčastnění snáze přivykli této bezesporu velké změně. Více čtěte v sekci Maturita 2011.
Model náběhová fáze, avšak bez jejích výhod, byl novelou školského zákona z listopadu 2011 (viz výše) prodloužen i na rok 2012 - více v sekci Maturita 2012.