Hodnocení zkoušek a úspěšnost u maturitní zkoušky

• Podle čeho se určí úspěšnost studenta? Kolika bodů bude muset dosáhnout, aby státní maturitou prošel?
  V každém z didaktických testů, u každé písemné práce a každé ústní zkoušky společné části maturitní zkoušky bude stanovena tzv. mezní hranice úspěšnosti. Její dosažení či překročení znamená, že student danou zkouškou či dílčí zkouškou prošel. Zároveň platí, že:
  a) komplexní zkoušku složí žák úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny tři dílčí zkoušky, tedy test, písemnou práci i ústní zkoušku;
  b) maturitní zkoušku vykoná úspěšně ten žák, který úspěšně složí všechny povinné zkoušky společné i profilové části maturitní zkoušky.
  Zmíněná hodnota mezní hranice úspěšnosti bude žákům známa před zahájením zkoušky tak, aby mohli lépe zvolit strategii řešení testu. Tento krok není samozřejmý a obvyklý. Je řada zemí, kde tato mezní hranice není stanovena dopředu a už vůbec není zveřejňována.
   
• Jak bude mezní hranice úspěšnosti zveřejněna? A jak dlouho před zkouškami? 
  Ministerstvo zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky, včetně hranice úspěšnosti, a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup vždy do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná.
   
• Bude se hodnota mezní hranice úspěšnosti lišit v jednotlivých předmětech a úrovních obtížnosti?
  Ano, není žádný důvod, proč by měla být mezní hranice úspěšnosti jednotně stanovena. Vždy se totiž váže jen a jen k danému testu. Obecně platí, že výrazně nižší hodnota mezní hranice úspěšnosti u jednoho testu může být ve skutečnosti větším oříškem než vyšší hodnota u testu jiného. Vždy musíme spojovat hodnotu mezní hranice úspěšnosti s daným konkrétním testem.
   
• Jak bude probíhat hodnocení písemné práce a ústní zkoušky?
  Hodnocení písemné práce i ústní zkoušky bude probíhat podle jednotné metodiky. Ta stanoví jednotlivá kritéria a bodovou škálu, ve které se bude hodnocení tohoto kritéria pohybovat. Učitelé, kteří budou tyto zkoušky hodnotit, jsou školeni v tom, aby hodnocení dílčích kritérií probíhalo podle víceméně jednotného metru. Výsledek písemných prací a ústních zkoušek pak bude prostým součtem bodů z dílčího hodnocení. Pokud žák překoná mezní hranici úspěšnosti, tj. určitý, předem stanovený počet bodů, zkoušku udělal. Více o hodnocení naleznete ve složce Zkoušky a předměty.
   
• Co když si bude žák stěžovat, že zkouška a její hodnocení neproběhlo objektivně? Podle čeho se bude rozhodovat o této stížnosti?
  V případě společné (státní) části maturitní zkoušky platí základní pravidlo, že vše, co se okolo maturity děje, je plně auditovatelné. Jinými slovy, o všem existují doklady a vždy je zřejmé, kdo je za tu či onu část procesu odpovědný. Podle zákona může žák podat žádost o přezkoumání průběhu či výsledku zkoušky. V takovém případě ministerstvo či kraj, které tuto žádost řeší, budou mít k dispozici digitální archiv veškeré dokumentace o výkonu příslušného žáka u zkoušky, o vlastním průběhu zkoušky i o způsobu hodnocení zkoušky. V tomto ohledu není nic ponecháno náhodě.
   
• Jak bude vypadat státní maturitní vysvědčení? Bude u každého předmětu uvedeno, na kolik bodů zkoušku žák splnil? Žáci po ukončení maturitní zkoušky dostanou 2 výstupní dokumenty. Jednak to bude maturitní vysvědčení s klasickými známkami ze všech předmětů a výsledné hodnocení maturity. U zkoušek společné (státní) části bude uvedena i úroveň obtížnosti zkoušek. Vysvědčení dostanou však pouze ti, kteří odmaturují úspěšně.
  Druhým dokumentem je protokol o vykonání společné části maturitní zkoušky. Ten dostanou všichni žáci, kteří se ke zkoušce přihlásí bez ohledu na to, zda zkoušku vykonali úspěšně, propadli či zkoušku nebo její část nekonali. V tomto protokolu bude u každé zkoušky uveden standardizovaný počet dosažených bodů (převedený na stupnici 0–100) a dále rovněž tzv. percentilové umístění žáka na pomyslném žebříčku úspěšnosti všech žáků, kteří z daného předmětu v daném roce zkoušku konali. Pokud tedy bude mít žák v této kolonce číslo 82, pak to znamená, že se před ním na pomyslném žebříčku umístilo 18 % a za ním 81 % těch, kteří z daného předmětu maturovali současně.
   
• Nová maturita má sloužit také k porovnávání úrovně jednotlivých škol. Nebude překážkou, že si žáci mohou zvolit úroveň obtížnosti jednotlivých zkoušek?
  Nová maturita se bezpochyby stane jedním ze zrcadel nastavených školám. Nejde však o prvoplánové hodnocení. Podstatná je výpověď, kterou o sobě škola řekne svým uchazečům a budoucím žákům. Že při tom bude nucena použít i výsledků svých žáků u nové maturity, není pochyb. Zároveň platí, že škola s lepšími výsledky u nové maturity nemusí být kvalitnější školou než škola, která dosáhne výsledků průměrných. To by byla scestná a kontraproduktivní interpretace.