NOVÁ MATURITA

HLAVNÍ MENU
Nová Maturita Twitter Nová Maturita Google+ Nová Maturita Facebook

Dvě úrovně obtížnosti

Povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky jsou připraveny ve dvou úrovních obtížnosti – základní a vyšší.

Obecně platí, že: 
1.  Dvě úrovně obtížnosti jsou nabízeny:
  • v případě povinných zkoušek společné části;
  • u nepovinných zkoušek společné části z předmětů, z nichž je možné konat rovněž zkoušku povinnou.
2.  Zkoušky základní úrovně obtížnosti:
  • ověřují povinné minimum dovedností a znalostí každého maturanta bez ohledu na typ střední školy, obor či formu vzdělávání;
  • ověřují v daném předmětu pouze to, co podle platných učebních dokumentů má v rámci svého studia probrat maturující na všech typech středních škol, v jakémkoli oboru a v jakékoli formě studia;
  • představuje v daném zkušebním předmětu průnik obsahu vzdělávání všech maturitních oborů.
3.  Vyšší úroveň obtížnosti zkoušek:
  • je úroveň výběrová a proto nelze očekávat, že na složení této zkoušky své žáky připraví každá škola v každém oboru vzdělávání;
  • ověřuje dovednosti a znalosti vlastní zejména těm oborům vzdělávání, z nich se podstatná část žáků úspěšně hlásí ke studiu na vysoké školy;
  • je odvozena od požadavků vysokých škol při přijímacích zkouškách.
4.  Zkoušky z předmětů, z nichž není možnost konat povinné zkoušky (fyzika, chemie, biologie, dějepis, zeměpis a dějiny umění):
  • nejsou nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti;
  • mají výběrový charakter a mají proto logicky blíže zkouškám vyšší úrovně obtížnosti;
  • jsou po stránce obsahu odvozeny od požadavků vysokých škol při přijímacích zkouškách.
5.  Volba úrovně obtížnosti zkoušek:
  • je svobodnou volbou žáka bez ohledu na typ či obor střední školy;
  • v případě komplexních zkoušek z českého jazyka literatury a z cizího jazyka je zároveň volbou obtížnosti všech dílčích zkoušek, tj. dílčí ústní zkoušky, písemné práce i didaktického testu.
6.  Volbu úrovně obtížnosti zkoušek:
  • provádí žák v rámci přihlášky k maturitní zkoušce;
  • může žák v případě opravné zkoušky zvolit odlišně od té, kterou zvolil v řádném termínu zkoušky.

Jak bylo možné se vyhnout riziku špatné volby úrovně obtížnosti
aneb „sázka na jistotu“ v roce 2011

V roce 2011 měli žáci možnost zvolit si v rámci povinných zkoušek základní úroveň obtížnosti a zkoušku vyšší úrovně obtížnosti z téhož předmětu složit v rámci nepovinných zkoušek. Platí totiž, že neúspěch u povinných zkoušek znamená neúspěch u maturity, zatímco neúspěch u nepovinných zkoušek nikoli. Tedy sázka na jistotu! 

Příklad sázky na jistotu - Matematika

Žáci maturující v roce 2011 měli v říjnu 2010 možnost bezprostředně porovnat obě úrovně obtížnosti v rámci tzv. maturitní generálky.

Uchazečům o studium na střední škole lze doporučit, aby se ve školách informovali, zda studium příslušného oboru vzdělávání v daných předmětech směřuje pouze k základní nebo i vyšší úrovni obtížnosti maturitní zkoušky.