Cizí jazyk
Cizí jazyk je zkušební předmět zařazený do společné části maturitní zkoušky (viz model maturitní zkoušky ). Žák může z tohoto předmětu konat povinnou i nepovinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky. V současné době je ve společné části nabízeno 5 cizích jazyků – anglický jazyk, francouzský jazyk, německý jazyk, španělský jazyk a ruský jazyk. Žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je na škole vyučován. Podmínkou volby tedy není, zda příslušný žák volený cizí jazyk na střední škole sám studoval.
Zkoušky jsou připravovány a žákům nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti, a to v základní a vyšší. Volba úrovně obtížnosti je na svobodném rozhodnutí žáka. Škola zajišťuje přípravu žáka na zkoušky minimálně v základní úrovni obtížnosti, a to ve všech zkušebních předmětech, z nichž lze konat povinné zkoušky.
V letech 2011 (tzv. náběhová fáze) může žák maturovat v rámci druhé povinné zkoušky buď z cizího jazyka, nebo matematiky. V případě, že žák zvolí cizí jazyk, má možnost v rámci nepovinných zkoušek vykonat ještě zkoušku z dalšího cizího jazyka. Pro náběhovou fázi dále platí, že žák má možnost konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož konal zkoušku povinnou. Mluvíme-li o zkoušce z cizího jazyka, znamená to, že žák, který si zvolí jako povinnou zkoušku např. anglický jazyk, může si tento jazyk zvolit i jako nepovinnou zkoušku, ale v jiné úrovni obtížnosti. Tento prvek, platící pouze pro náběhovou fázi, je pro žáky výhodný. Dejme tomu, že si chce žák zvolit vyšší úroveň zkoušky z cizího jazyka, ale při jejím neúspěšném vykonání v rámci povinných zkoušek by neuspěl v celé společné části. Řešením je tedy zvolit u povinné zkoušky nižší úroveň a vyšší pak u zkoušky nepovinné, která nemá vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky uspěje, či nikoli. Od roku 2012 již tato možnost nebude – tzn., že žák nebude moci konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož konal zkoušku povinnou.
Přidáním 3. povinné zkoušky v roce 2012 (volba mezi matematikou, informatikou a občanským a společenskovědním základem) se stává zkouška z cizího jazyka 2. povinnou zkouškou bez možnosti zvolit jiný předmět. Tím není nijak dotčeno právo žáka vykonat zkoušku z dalšího cizího jazyka v rámci nepovinných zkoušek.
Co se týče profilové části maturitní zkoušky, ředitel školy určí v souladu s vyhláškou MŠMT nabídku povinných i nepovinných zkoušek.
Komplexní zkouška
Maturitní zkouška z cizího jazyka má ve společné části MZ vždy (bez ohledu na to, zda je konána jako zkouška povinná či nepovinná) charakter komplexní jazykové zkoušky, tzn., že se skládá ze tří povinných dílčích zkoušek:
- didaktického testu (obsahuje dva subtesty – poslech; čtení a jazyková kompetence)
- písemné práce,
- ústní zkoušky.
Váha jednotlivých dílčích zkoušek při výsledném hodnocení je 2 : 1 : 1. Pokud žák neuspěje v jedné nebo více dílčích zkouškách, neuspěl u celé zkoušky. V případě zkoušky povinné neuspěl u společné části, a tím i u celé maturitní zkoušky. Poté musí opakovat celou komplexní zkoušku, tedy všechny dílčí zkoušky. Má ale možnost změnit svou původní volbu úrovně obtížnosti, tzn., že když si vybral vyšší úroveň obtížnosti a neuspěl, může si pro opravný termín zvolit úroveň základní.
Každá z dílčích zkoušek ověřuje jiné řečové dovednosti. Didaktickým testem jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány řečové dovednosti receptivní – poslech a čtení. Nad rámec řečových dovedností je v didaktickém testu ověřována jazyková kompetence. Formou písemné práce je ověřována produktivní řečová dovednost – písemný projev a ústní formou před maturitní komisí jsou ověřovány produktivní řečové dovednosti – ústní projev a interakce.
Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen katalog) pro příslušný zkušební předmět a úroveň obtížnosti zkoušky.
Specifikace zkoušky ve vybraných parametrech