Jednotlivá zkouška

• Novela zákona v §113 upravuje jednotlivé zkoušky. O jaké zkoušky jde?
  Novela hovoří o 4 typech jednotlivých zkoušek:
  jednotlivé maturitní profilové – v režii příslušné střední školy,
  jednotlivé závěrečné – také v režii příslušné střední školy,
  jednotlivé zkoušky absolutoria – v režii příslušné konzervatoře nebo vyšší odborné školy,
  jednotlivé maturitní zkoušky společné části maturitní zkoušky. Ta je v režii CERMATu a pro zjednodušení jí budeme říkat M-zkouška. Jedná se o zkoušku v rámci dalšího vzdělávání, není tedy určena žákům střední školy a její podmínkou je, že uchazeč o vykonání této zkoušky má alespoň základní vzdělání. Zkouška nemá cokoli společného s dosažením stupně vzdělání. Výstupním certifikátem je Osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, nikoli tedy maturitní vysvědčení.
   
• Je M-zkouška cestou k získání maturity?
  Nikoli. Ani postupné složení jednotlivých M-zkoušek z potřebných předmětů a složení jednotlivých profilových zkoušek na škole nevede ke složení maturity a k získání příslušného stupně vzdělání.
   
• Proč se tedy vůbec jednotlivá zkouška zavádí?
  Důvodů, proč někdo chce mít osvědčení o tom, že složil jednotlivou zkoušku, tj. zkoušku svým obsahem a formou příbuznou příslušné maturitní zkoušce z daného předmětu, může být celá řada. Zjevné jsou hned dva potenciální důvody. Jedním jsou přijímací zkoušky na vysokou či vyšší odbornou školu, druhým pak získání obecně uznávaného certifikátu jazykových dovedností pro potenciální či reálné zaměstnavatele.
   
• Jak souvisí přijímací řízení na vysoké školy s M-zkouškou?
  Vycházíme z předpokladu, že vysoké školy začnou nějakým způsobem využívat výsledků společné části maturitní zkoušky jako kritéria pro přijetí ke studiu. Více než polovinu uchazečů o studium tvoří ti, co se na vysokou školu nehlásí z posledního ročníku svého středoškolského studia. Pro zjednodušení jim budeme říkat odložená poptávka. Tu tvoří např. studenti vysokých škol či VOŠ, kteří se rozhodli jít na jinou vysokou školu, uchazeči ze zaměstnání nebo uchazeči, kteří si po maturitě „dali rok volna“ apod. Vysoké školy si pravděpodobně řeknou, že budou k přijímačkám chtít maturitní zkoušku z toho a onoho předmětu. A může se stát, že uchazeči z odložené poptávky takovou zkoušku ve svém maturitním portfoliu nemají.
   
• Lze tomu rozumět tak, že si složením M-zkoušky vlastně doplní své předmětové maturitní portfolio?
  Formálně nikoli. Maturitu už složili, ať po staru či nově. Ale vzhledem k tomu, že jednotlivá M-zkouška z určitého předmětu je svým obsahem a formou prakticky stejná jako maturitní zkouška z tohoto předmětu, je ve vztahu k vysokým školám schopna plnit funkci příslušné zkoušky maturitní zkoušky.
   
• Může existovat ještě jiný reálný důvod k absolvování M-zkoušky?
  Zcela jistě, zejména v oblasti cizích jazyků. Záměrem je, aby maturitní zkouška z cizích jazyků byla obsahově a metodicky kompatibilní s požadavky jazykových zkoušek dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky v úrovni B1 (základní úroveň obtížnosti) a B2 (vyšší úroveň obtížnosti). To je dobrým východiskem proto, aby výsledek maturitní zkoušky z cizího jazyka dal zejména zaměstnavatelům jednoznačnou informaci o úrovni jazykových dovedností toho, kdo zkoušku složil. A M-zkouška z cizího jazyka bude zcela srovnatelná s maturitní zkouškou z cizího jazyka.
   
• Budou se jednotlivé zkoušky, a tedy i M-zkouška poskytovat uchazečům bezplatně?
  Je počítáno se zpoplatněním jednotlivé zkoušky. Nejde o součást ústavou garantovaného bezplatného počátečního vzdělávání, ale jednoznačně o součást dalšího vzdělávání. Výše poplatku bude omezena pravděpodobně zákonem a konstrukce ceny bude určena vyhláškou.
   
• Počítá se při zajištění M-zkoušky s účastí škol?
  Zcela jistě a pro vybrané školy to při širším uplatnění M-zkoušky může představovat mnoho potenciálních výhod a možností. A nejde přitom pouze o to, že se budou přímo podílet na finančním výnosu.
   
• Počítá se s tím, že M-zkouška bude probíhat současně se společnou částí maturitní zkoušky?
  V současné době na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. M-zkouška, jakkoli je v daném předmětu metodicky a obsahově srovnatelná s maturitní zkouškou, je zkouškou určenou zcela jiné cílové skupině, než jsou žáci středních škol. V současné době se zpracovává koncepce M-zkoušky, chcete-li, její marketingová studie, která poskytne dostatečné podklady pro rozhodnutí, jak a kdy budou M-zkoušky probíhat. Jedním z významných faktorů budou rovněž možnosti a limity na straně středních škol.