NOVÁ MATURITA

HLAVNÍ MENU
Nová Maturita Twitter Nová Maturita Google+ Nová Maturita Facebook

Komentář ke konstrukci ukazatele S-skór

29.06.2011

Informace ke konstrukci ukazatele (S-skór), podle něhož bylo provedeno porovnání škol pro TOP 10

Porovnání škol pro účely prezentace TOP 10 gymnázií a TOP středních odborných škol a učilišť bylo postaveno na syntetickém ukazateli, kterému můžeme říkat S-skór. Vzhledem k četným dotazům, „podle čeho byly školy porovnávány“, zde uvádíme několik zásadních informací ke konstrukci S-skóru.

1. Ve skutečnosti nebyly porovnávány celé školy, ale školy podle skupin maturitních vzdělávacích oborů. Pro tento účel bylo na základě výsledků tzv. shlukové analýzy stanoveno 8 základních skupin oborů (namátkou jmenujme skupiny oborů gymnázium, lyceum, dvě skupiny technických oborů SOŠ, obory nástavbového studia apod.). Pokud tedy v dané škole maturovali žáci např. v oborech, které spadají do 3 skupin, škola se v porovnání objevila hned třikrát, vždy s výsledky za příslušnou skupinu maturitních oborů.
2. Do výsledného porovnání nebyly zařazeny školy, kde počet maturujících žáků v dané skupině oborů byl nižší než 10.
3. Základem S-skóru byla průměrná úspěšnost žáků, kteří konali společnou část maturitní zkoušky a kteří danou zkoušku vykonali úspěšně. Úspěšnost byla měřena průměrným procentním skórem, dosaženým žáky v příslušné skupině oborů za jednotlivé povinné zkoušky, za jednotlivé zkušební předměty zvlášť v základní a vyšší úrovni obtížnosti zkoušek.
4. Ke sjednocení dosaženého průměrného výsledku za základní a vyšší úroveň obtížnosti zkoušky téhož předmětu na stejnou stupnici byly použity regresní funkce, vzešlé ze speciálního výběrového šetření INDEX. Tyto regresní funkce určují s 95% pravděpodobností modelový přepočet výsledku testu základní úrovně na výsledek testu vyšší úrovně a zpět. Říkají např., že pokud by žák konající zkoušku z češtiny v základní úrovni obtížnosti dosáhl 85 % bodů, potom by s 95% pravděpodobností v testu vyšší úrovně obtížnosti dosáhl 66–70 procentních bodů.
Grafické vyjádření příslušných regresních funkcí a tzv. pásem 95% spolehlivosti byly školám zaslány 17. června t.r.
5. Standardizovaný průměrný počet procentních bodů byl „bonifikován“ podílem žáků, kteří konali zkoušku a nevykonali ji úspěšně. Indexem neúspěšnosti byl podíl neúspěšných z počtu konajících zkoušku z daného předmětu v dané úrovni obtížnosti. Konalo-li např. zkoušku z daného předmětu 100 žáků a pouze 90 z nich uspělo, výsledný standardizovaný skór za daný předmět byl ponížen, tj. násoben koeficientem 0,9.
6. Souhrnný průměrný standardizovaný výsledek za daný předmět byl proveden vážením standardizovaných průměrných výsledků zkoušky základní a zkoušky vyšší úrovně obtížnosti. Vahami byl počet úspěšných maturujících v základní a ve vyšší úrovni obtížnosti.
7. Závěrečným krokem byl součet takto zpracovaných bodů za první a druhou povinnou zkoušku, samozřejmě vážený počtem žáků konajících zkoušky z příslušných předmětů, které byly do výsledku započítávány.
8. Nepovinné zkoušky nebyly do výsledku zahrnuty.

Suma sumárum ukazatel S-skór, podle něhož bylo provedeno porovnání škol:
a) respektuje průměrný výsledek zkoušek žáků, kteří vykonali zkoušky společné části úspěšně;
b) zohledňuje podíl neúspěšných žáků, kteří zkoušky konali;
c) naopak nezohledňuje podíl žáků, kteří nebyli připuštěni k maturitě, resp. kteří nekonali žádnou zkoušku;
d) zohledňuje fakt, že žáci konali povinné zkoušky ve vyšší úrovni obtížnosti;
e) srovnává srovnatelné, tj. školy podle relativně homogenních skupin oborů nikoli školy jako celek;
f) vylučuje z hodnocení školy s velmi nízkým počtem maturantů (zajišťuje elementární stabilitu výsledků).

Pro úplnost dodáváme, že do porovnání bylo zahrnuto 1188 z celkového počtu 1262 škol. Porovnáváno bylo celkem 1.977 účastí těchto škol ve všech 8 skupinách maturitních oborů vzdělávání.

Skutečnost, že škola byla či nebyla prezentována v TOP 10 či krajské TOP 3, nevypovídá nic o tom, že zveřejněné školy jsou kvalitnější, než školy nezveřejněné. Uvedený S-skór nezohledňuje zásadní informaci o vstupních a dalších podmínkách, které do značné míry předurčují výsledek, mezi které patří mj. i předpoklady žáků školy ke studiu, cíl vzdělávání apod.. S-skór tedy v žádném případě nevypovídá o tzv. školou přidané hodnotě, ale pouze o prostém konečném stavu, tedy absolutním výsledku zkoušek společné části maturitní zkoušky.