Opravné a náhradní zkoušky společné části

• Kolik má žák „pokusů“ na složení maturitní zkoušky?
  Celkem tři, tedy zkoušku v řádném, popř. náhradním termínu, a potom možnost 2 opravných zkoušek.
   
• Co se stane, když žák „neudělá“ nepovinnou zkoušku?
  Nic. Negativní výsledek u nepovinné zkoušky se do výsledku maturity nezapočítává. Neúspěšně vykonanou nepovinnou zkoušku nelze opakovat jako opravnou zkoušku. Je zde však možnost tzv. jednotlivé zkoušky (viz sekce Jednotlivá zkouška).
   
• Co když žák neuspěje ve společné části maturity ze dvou povinných zkoušek? Musí opravovat všechny zkoušky?
  Nikoli, v případě povinných zkoušek společné části opakuje vždy pouze tu zkoušku, kterou nesložil úspěšně. Ale v roce 2011, opakuje-li dvě zkoušky, opakuje všechny. Jednoduše proto, že v tomto roce 2 znamená všechny.
   
• Platí totéž i v případě dílčích zkoušek komplexních zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizích jazyků? Jinými slovy, když neuspěje například z dílčí ústní zkoušky, bude opakovat pouze dílčí ústní zkoušku? 
  Ano, je to tak, žák opakuje pouze tu dílčí zkoušku, kterou nevykonal. Má však možnost změnit volbu úrovně obtížnosti - v tom případě však opakuje celou dílčí zkoušku. 
   
• Musí žák konat opravnou zkoušku hned v podzimním termínu?
  Nikoli, je zcela na něm, na jaký termín se k opravné zkoušce přihlásí. Musí tak ale učinit do 5 let od ukončení školy.
   
• Komu je určena náhradní zkouška?
  Správně by se mělo říkat zkouška v náhradním termínu. Je určena těm, kteří se:
  - k maturitní zkoušce v řádném termínu nepřihlásí,
  - k maturitní zkoušce v řádném termínu, popř. k opravné zkoušce přihlásí, ale nedostaví se k ní a řádně se omluví.
  Konáním zkoušky v náhradním termínu se nesnižuje počet možných opravných pokusů.
   
• Musí žák konat společnou část maturity v řádném termínu?
  Ano, musí. Ačkoliv může vykonat maturitní zkoušku do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku, musí se žák přihlásit  ke všem povinným zkouškám v jarním termínu, který následuje po ukončení jeho středního vzdělání. Tato povinnost vychází z novely vyhlášky č. 177 z roku 2011 - § 4, odst.(4). Pokud se žák v tomto zkušebním období nepřihlásí, propadá mu jeden termín (pokus) konání maturitní zkoušky.
   
• Jak je to s komplexními, resp. dílčími zkouškami? Protože se ústní dílčí zkouška koná v jiném termínu než ostatní dvě dílčí zkoušky, může se stát, že se žák v jednom z těchto termínů nedostaví a omluví se.
  Žák musí opakovat v náhradním termínu pouze dílčí zkoušku, ke které se nedostavil a řádně se omluvil.
   
• Budou žáci konat opravné a náhradní zkoušky společné části ve škole, kde studovali?
  Náhradní a opravné zkoušky a dílčí zkoušky, které se konají formou didaktického testu nebo písemné práce se budou skládat pouze na vybraných školách. Dílčí ústní zkoušku bude žák konat na škole, kde studoval, resp. na škole, na níž ukončil střední vzdělání.
   
• Kdo určí, na kterých školách se budou konat náhradní a opravné zkoušky a kdo určí, na které škole konkrétní žák bude zkoušky konat?
  Síť škol, na kterých se budou konat opravné a náhradní zkoušky společné části, bude stanovena dohodou mezi CERMATem, příslušnými středními školami a jejich zřizovateli. Jejich počet, umístění a kapacita bude odpovídat množství a struktuře těch, kteří budou zkoušky konat. Vlastní přidělení žáka do školy provede CERMAT, a to z důvodu nutné bilance a optimalizace kapacit a potřeb. Bude tak však činit takovým způsobem, aby žák nemusel za náhradní či opravnou zkouškou příliš cestovat.
   
• Budou muset žáci podávat znovu přihlášku k opravné nebo náhradní zkoušce?
  Ano, budou muset podat přihlášku. Konkrétní termíny jarního i podzimního zkušebního období pro školní rok 2011/12 naleznete v dokumentech Maturitní kalendář 2012 (jeden dokument pro jarní, druhý pro podzimní zkušební období) v záložce Maturita 2012.