Vysoké školy a VOŠ

Objektivizovaná složka nové maturity, tedy její „státní“ část, je rukou podanou vysokým školám pro řešení přijímacího řízení ke studiu na vysokých školách. Model nové maturitní zkoušky a její celkové pojetí má za cíl zajistit, aby vysoké školy akceptovaly její výsledky jako přinejmenším jedno z významných kritérií přijímacího řízení. Proč? Vysoké školy, o které má v současné době zájem velká část maturantů, jsou motivačním faktorem reformy. Reformovaná maturitní zkouška je schopna zajistit prakticky celé spektrum vysokoškolských kritérií pro výběr uchazečů.

CERMAT zahájil s představiteli vysokých a vyšších odborných škol dialog na téma
využití výsledků maturitní zkoušky při přijímacích zkouškách - viz tisková zpráva. Součástí tohoto dialogu je i internetové diskusní fórum, které naleznete zde.

Co přinese využití objektivizované maturitní zkoušky vysokým školám?

Záleží na tom, jaký přístup k využití výsledků maturit v přijímacím řízení vysoké školy či fakulty zvolí. A zároveň, jaký je preferovaný profil přijímacího řízení příslušné fakulty či vysoké školy. Všem řešením je však společné následující:

• Úspora práce s přípravou, realizací a vyhodnocením přijímacích zkoušek. Přijímací zkoušky je možné de facto realizovat tzv. na klíč.
• Minimalizace či vynulování všech rizik, která jsou s přijímacím řízením spojena. Veškerá rizika v tomto případě nese stát a „provozovatel“ maturit – CERMAT.
• Minimalizace či vynulování nákladů na přijímací řízení. Jediným nákladem je rozeslání rozhodnutí.
• Záruka náročnosti, objektivity, spolehlivosti a metodické korektnosti výběrových kritérií.
• Přesun zodpovědnosti za realizaci přijímacích zkoušek při zachování plné pravomoci stanovení výběrových kritérií a finálního rozhodnutí.
• Rozsáhlé spektrum možností, jak nastavit přijímací kritéria po stránce náročnosti, předmětové skladby, dílčích vah i celkové filosofie přijímacího řízení.
• Systémově srovnatelné informace umožňující definovat pozici vysoké školy či fakulty na terciárním vzdělávacím trhu a její „marketingová“ východiska.

Dokonce i vysokým školám či fakultám, které přijímací zkoušky nekonají (mj. z důvodu malého či neexistujícího převisu poptávky), jsou výsledky maturitní zkoušky v přijímacím řízení velmi užitečné. Poskytují systémově srovnatelnou informaci o složení či portfoliu zájmu o studium na jejich škole a o složení nových studentů.

Co přinese využití objektivizované maturitní zkoušky uchazečům?

• Jednoznačnou úsporu práce a zkouškové zátěže. Namísto maturity a několika přijímacích zkoušek postačí maturita samotná.
• Minimalizaci rizika, že se vysokoškolské požadavky na vstupní dovednosti a znalosti odchýlí od toho, co bylo či mělo být předmětem výuky na střední škole.
• Záruku plné objektivity.
• Minimalizaci časové zátěže a nutnosti koordinovat účast na přijímacích zkouškách více fakult či vysokých škol.
• Úsporu peněz.