Změna maturity

Historie změny maturitní zkoušky 

O změně podoby maturitní zkoušky a zavedení tzv. státní maturity se začalo poprvé vážně hovořit v polovině 90. let minulého století (mj. na doporučení OECD). V letech 1997 – 2000 byl na základě odborných diskusí sestaven první model nové maturitní zkoušky, jehož státní část byla pilotována v rámci tzv. Sond MATURANT. K prvnímu pokusu o uzákonění změny maturitní zkoušky došlo v roce 2000 v rámci návrhu školského zákona, který však schválen nebyl.
 
Změna maturitní zkoušky byla uzákoněna až v roce 2004 novým školským zákonem, podle kterého měla být spuštěna ve školním roce 2007/2008. Schválený model nové maturitní zkoušky se však výrazně lišil od modelu, který byl výsledkem mnohaletých odborných a veřejných diskusí, které probíhaly v letech 1998 – 2001.
 
V červnu roku 2007 schválila Poslanecká sněmovna novelu školského zákona, kterou odložila start nové maturitní zkoušky na rok 2010. Již při projednávání této novely však bylo zřejmé, že ministerstvo školství v dohledné době zásadně změní model nové maturitní zkoušky. V červnu 2007 byla odstartována odborná diskuse, která trvala 5 měsíců a v listopadu vyústila ve finální podobu upraveného modelu maturitní zkoušky. Krok k jeho uzákonění učinil tehdy nově jmenovaný ministr Ondřej Liška v únoru 2008 předložením vládního návrhu novely školského zákona. Po projednání Poslaneckou sněmovnou i Senátem byl návrh schválen prakticky jednomyslně v květnu 2008. Cílem novely bylo provedení zásadních změn modelu nové maturitní zkoušky tak, aby reforma byla změnou užitečnou a zároveň bezpečně proveditelnou.
 
V roce 1998 se zdálo, že budeme po Slovinsku druhou postkomunistickou zemí, která přistoupí na všeobecný trend objektivizace maturitních zkoušek. Více než desetileté období přípravných prací však způsobilo, že nás předběhlo Slovensko, Polsko i Maďarsko. I když tato skutečnost nepůsobí na první pohled pozitivním dojmem, má jedno velké plus. Ve všech třech zemích došlo při zavádění „státní“ maturity k závažným chybám a my máme nyní příležitost se z nich poučit.
 
Paragrafy školského zákona týkající se maturitní zkoušky se zapracovanou novelou naleznete zde. 

Změna modelu nové maturity

aneb co a jak se změnilo

A. Dvě úrovně obtížnosti – základní a vyšší

Obsah zkoušek v základní úrovni obtížnosti je společným průnikem obsahu osnov všech středoškolských oborů končících maturitní zkouškou. Jinak řečeno, základní úroveň prověřuje to, co je v daném předmětu společné všem maturantům. Každá škola je dle zákona povinna připravit své žáky na úspěšné složení zkoušky v základní úrovni obtížnosti.

Jinak je tomu u vyšší úrovně obtížnosti. Zkoušky ve vyšší úrovni obtížnosti respektují dovednosti a znalosti, které jsou potřebné k pokračování studia na vysoké, popř. vyšší odborné škole.

Úrovně obtížnosti zkoušky z cizího jazyka jsou navíc vázány na mezinárodní klasifikaci jazykových dovedností (ERR) tak, že základní úroveň odpovídá úrovni B1 a vyšší úrovni B2.

B. Možnost žáka svobodně si zvolit úroveň obtížnosti

Volba úrovně obtížnosti je na svobodném rozhodnutí žáka bez ohledu na to, na jaké škole nebo jaký obor studuje. Žák volí úroveň obtížnosti u každé povinné zkoušky zvlášť, nikoli pro celou společnou (státní) část maturity. Žák by měl vždy zvážit rizika a přínosy své volby. Při volbě vyšší úrovně obtížnosti je zde vyšší riziko neúspěšnosti, na druhou stranu se však zvyšuje šance přijetí na vysokou školu. Volba vyšší úrovně je totiž obecně chápána jako zájem o další studium na vysoké škole.

C. Právo / možnost ředitele školy omezit volitelnost předmětů třetí povinné zkoušky

Novela dále říká, že ředitel školy může svým rozhodnutím omezit žákům možnost výběru předmětů ve 3. povinné zkoušce společné části maturity. Znamená to, že může volitelnost omezit na dva předměty nebo ji zrušit úplně a určit jeden předmět pro všechny maturanty. Toto své rozhodnutí však musí dle zákona zveřejnit nejpozději 3 měsíce před podáním přihlášky uchazečů o studium na střední škole, kterých by se toto rozhodnutí dotklo u maturit. Záměrem je umožnit ředitelům škol využít i společnou část maturitní zkoušky jako nástroj profilace školy. Třetí povinná zkouška, které se to týká, bude součástí maturity až od roku 2012, proto nabývá uvedená změna účinnosti až od tohoto roku.

D. Komplexní zkouška z českého jazyka a literatury a cizího jazyka

V případě „jazykových“ zkoušek jde reforma maturitní zkoušky dál než u ostatních předmětů. Jde o tzv. komplexní pojetí zkoušek, které je v případě cizích jazyků navíc motivováno záměrem reflektovat mezinárodní standardy jazykových dovedností.

Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka jsou koncipovány jako zkoušky komplexní a obsahují následující dílčí zkoušky:

1. didaktický test (centrálně zadávaný, centrálně administrovaný a centrálně vyhodnocovaný); v případě zkoušky z cizího jazyka test obsahuje tzv. poslechový subtest,
2. písemná práce (centrálně zadávaná, centrálně administrovaná, vyhodnocovaná školou dle centrálně stanovené metodiky),
3. dílčí ústní zkouška (zadávaná, administrovaná a vyhodnocovaná školou dle centrálně stanovené metodiky).

Vzhledem k širokému zapojení škol do realizace dílčích zkoušek (viz body 1 a 3) je součástí přípravy reformy maturitní zkoušky rozsáhlý modul dalšího vzdělávání učitelů.

E. Počet povinných profilových zkoušek není stanoven jednotně

Novela poskytuje ředitelům škol prostor při koncipování profilové části maturitní zkoušky. Určují nejen obsah a formu profilových zkoušek, ale i jejich počet. Žáci však musí konat nejméně 2 profilové zkoušky, nejvýše pak 3. Tím se například ředitelům škol otevírá možnost v rámci „profilu“ individuálně reagovat na zavedení společné části maturitní zkoušky. Předpokládá se, že tento model bude platit do doby, než vstoupí v platnost rámcové vzdělávací programy, které počet povinných profilových zkoušek stanoví pro konkrétní obory jednotně.

F. Náběhová (přechodová) fáze v roce 2011

Start nové maturitní zkoušky proběhne dle zákona ve dvou fázích

1. v roce 2011 – tzv. náběhová fáze,
2. rok 2012 a dále.

Náběhová fáze obsahuje několik úlev, aby přechod na novou maturitu proběhl plynule a bez větších komplikací a aby všichni zúčastnění během těchto let snáze přivykli této bezesporu velké změně. Více čtěte v sekci Společná část 2011.

Náběhová fáze obsahuje dvě povinné zkoušky společné části maturity. Zavedením třetí povinné zkoušky až v roce 2012 se tak vychází vstříc zejména připomínkám ze strany odborného školství. Více informací naleznete v sekci Maturitní model.